Co se stane, když pozastavíte hru

Jaké komplikace skrývá jednoduchý úkol pozastavení hry?

Když pomyslíte na hru, vybaví se vám velké světy plné různorodých skrýší, bytostí a objektů. Může se snadno stát, že na hry začnete pohlížet jako na svět složený ze skutečných materiálů. Za oponou se však skrývá jenom hromada instrukcí a souborů uložených ve vašem počítači. Některé věci proto musí fungovat úplně jinak, než jak je známe v reálném světě. Díky znalosti těchto instrukcí však můžeme vytvořit věci, o kterých si v běžném životě můžeme nechat jen zdát.

Představte si např. možnost pauzy. Realitu nemůžete jen tak zastavit, ale hru ano. Nebo se to tak na první pohled alespoň jeví. Pojďme si nyní trochu přibližit, co všechno se musí stát, aby se hra mohla úspěšně pozastavit.

Kdo vlastně přišel s konceptem pauzy? Byl to konzolový nadšenec Jerry Lawson. Dá se říct, že byl prvním člověkem, který na trh uvedl konzoli, kde hra nemusela být přivařena natvrdo, ale akceptovala herní cartridge. Sestavil tak svou vlastní konzoli Fairchild Channel F a položil tak základ mnoha herním konzolím, které známe dnes. S tím se také pojí fakt, že se začala mnohem více rozvíjet možnost hraní singleplayeru.

Jednou ze základních vlastností her pro jednoho hráče je určitě pozastavení hry. S tím však Lawson naštěstí počítal a proto na svou konzoli zavedl i tlačítko „hold,“ které po stisknutí hru pozdrželo. Jeho konzole sice nebyla moc úspěšná, ale právě díky ní se Jerry Lawson už navždy zapsal do herní historie.

Pokračování na další stránce!