Mafia: Definitive Edition – jak se povedl remake známé české klasiky?

Hry

Myslím, že o remaku originální Mafie už slyšeli snad úlpně všichni a není tak potřeba jej dlouho představovat. Jak se ale tento předělaný pohled na skvělou českou klasiku povedl? Jako velmi hrdí a zapálení hráči originální hry jsme si samozřejmě Mafia: Definitive Edition nemohli nechat ujít. Jak si tedy hra vede ve srovnání s originálem? Pojďme si to trochu rozebrat!

Příběh

Příběhem se Mafia: Definitive Edition drží velmi věrně svého předchůdce. Tu a tam sice najdete nějaký rozdíl, ale při celkovém pohledu se vlastně nic nezměnilo. Mnohdy je však krása v těch malých detailech a tady už se názory trochu rozcházejí. Na jednu stranu tu máme jedno velké vylepšení, které se skrývá především v malých rozhovorech, které v originální hře vůbec nebyly. Dozvíme se spoustu nových zajímavostí o už tak dobře známých postavách, trochu více prohlédneme do života v Lost Heaven a některé příběhové střípky zapadnou tam, kde nám originál nic neřekl. Na druhou stranu jsou tu ale detaily, ve kterých se původní díl a remake rozchází. Hráči si oblíbili některé hlášky a momenty, které v novém remaku zkrátka chybí. Abych byl upřímný, nerozumím, proč se vývojáři rozhodli některé pasáže upravit, ale s tím už bohužel nic neuděláme. Příběhu to naštěstí nijak zásadně neublížilo a když se v tom nebudeme moc hrabat, určitě si vyprávění užijeme úplně stejně, jak jsme si ho užili i v první dílu.

Postavy

Než se přesuneme na více technické věci, pojďme se zastavit u postav. Zde se naštěstí autoři také drželi originálu, avšak pár jedinců si trochu upravili podle obrazu svého. Tato změna se nejvíce projevila na Sáře, která už není jen tou zamlklou malou holčičkou, ale nyní má někdy pořádně ostré lokty. Malou charakterovou změnu jsme zaznamenali i u Salieriho, Vincenza nebo samotného hlavního hrdiny Toma. Jsem si jistý, že když budete hledat pořádně, všimnete si malých změn i u ostatních.

Kapitoly

V remaku se samozřejmě dočkáme všech kapitol, které jsme viděli i v originále. Občas se však zdá, že zde prostě něco chybí. Některé mise prošly malou renovací a ne vždy se to úplně povedlo. Pár úrovní je dosti ořezaných a v jiných zase malé detaily nedávají moc smysl. Abych byl upřímný, vykrádání banky v remaku je takové nemastné neslané a ani mise Všechno Nejlepší už nepůsobí tak zajímavě. Naopak bych rád vyzvednul třeba kapitolu Volební Kampaň, kde průchod touto úrovní dává mnohem větší smysl. A samozřejmě nesmíme zapomenout na legendární závod, který je v remaku naštěstí pořád dost obtížný.

Hratelnost

Hratelnost je samozřejmě jednou z oblastí, kde hra prošla tou největší renovací. Ovládání a další gameplay prvky působí moderně. Třeba krytí za zdí v původní hře vůbec nebylo (samozřejmě z pochopitelných důvodů). Jde vidět, že remake je zkrátka dělaný na tuto dobu. Jenže to není vždycky úplně dobře. Jsem si jistý, že při svém hraní narazíte na momenty, kde budete přesně vědět, odkud a kdy na vás vyběhne další “vlna” nepřátel. Souboje jsou zde hlavně o tom, že se schováte do krytu, postřílte všechny nepřátele, přesunete se do dalšího krytu a tak to opakujete až do konce kapitoly. Díky toho sice nebudete zdlouhavě hledat posledního živáčka, ale zase vás hra lehce připraví o moment překvapení a ke konci bude působit možná trochu stereotypně. Jak jsem řekl, hra je zkrátka dělaná v jiné době a pro trochu jiné publikum. Někteří tento přístup uvítali a jiným se zamlouval spíše ten předchozí. V oblasti řízení aut myslím není moc co vytknout. Vozidla se chovají tak, jak byste čekali a při klasické obtížnosti se docela blíží originální hře.

BANNER_WEB2.jpg

Klasická obtížnost

Jako čtvrtou úroveň obtížnosti nám vývojáři nabídli “Klasickou.” Ta by měla být nejrealističtější a nejvíce se blížit originálu. Musím říct, že díky této obtížnosti si nebudete připadat jako šílená gangstar, ale naopak vás spíše dontí přemýšlet, jestli je vůbec bezpečné vystřit hlavu z krytu. Díky moderním gameplay prvkům však zjistíte, že ani tato “Klasická” obtížnost se stále nevyrovná obtížnosti originálu.

Město

Návrat do Lost Heaven byl pro mě určitě velmi milým překvapením. Město působí živěji a barevněji. Některé lokace byly trochu změněny, ale to ve výsledku hře nijak neublížilo. Město má ale taky jeden velký nedostatek – pro hráče se zdá být poněkud pusté. Doufal jsem, že se dočkáme i pár otevřených obchůdků, restaurací a barů. To se mi však bohužel nesplnilo a ve městě tedy není moc co dělat.

Grafika

Tak tady je samozřejmě ten největší rozdíl. S grafikou jsem snad nenarazil na jediný problém. Vše působí moc hezky a celá hra prostě ožila. Myslím, že i optimalizace se docela povedla a nároky na hardware nejsou vůbec přehnané. Každý trochu lepší počítač by s hrou neměl mít problém.

Dabing

A jsme u toho, co se u nás v Česku diskutovalo asi úplně nejvíc. Některé postavy bohužel musely změnit dabéra, ale celkově je obsazení víceméně stejné. A výkony dabérů jsou opět velmi povedené! Samotné dabéry tedy myslím není za co kritizovat. Ve hře si ale můžete občas všimnout, že hlasy vycházejí z úplně jiného místa, než na jakém mluvící postava ve skutečnosti stojí. A to někdy zážitek docela kazí.

Shrnutí

Mafia: Definitive Edition má sice pár nedostatků, ale i přes to všechno se jedná o velmi povedený remake. Hru jsem si moc užil a jsem přesvědčený, že pokud jste fanoušky Mafie, tento remake byste si rozhodně neměli nechat ujít. Graficky má hra spoustu co nabídnout a poskytuje mnohem detailnější pohled na celý příběh prvního dílu. Jsem si jistý, že se k této hře ještě někdy vrátím.

Určitě budeme moc rádi, když se s námi podělíte i o své názory.

Please Donate To Bitcoin Address: [[address]]

Donation of [[value]] BTC Received. Thank You.
[[error]]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *